Standard FCI

POLSKÝ OGAR (Ogar Polski)

Standard FCI č. 52/24.07.2000/F


Překlad do francouzštiny: Ed. Gogolewski a Prof. J. Triquet
Překlad z francouzštiny: Helena Dvořáková
Původ: Polsko
Datum zveřejnění platného standardu: 25.02.1985
Použití: honič

Klasifikace FCI: Skupina 6 honiči, barváři a plemena příbuzná
Sekce 1.2 střední honiči
S pracovnízkouškou

Celkový vzhled: je to středně velký pes, silné kompaktní tělesné stavby, se silnou a relativně masivní kostrou, s odpovídající stavbou končetin. Celkově jeho tělesná stavba svědčí víc o síle a vytrvalosti, než o rychlosti. Při práci hlásí jasným a zvučným hlasem, jeho tónina se mění, feny hlásí obvykle v ostřejší tónině.

Důležité proporce: mozkovna a nosní hřbet jsou stejně dlouhé.

Hlava: dost mohutná, ušlechtile modelovaná. Z profilu je obdélníková, středně dlouhá.

Část mozková:
Mozkovna: linie čela svírá tupý úhel s linií nosního hřbetu. Nadočnicové oblouky jsou velmi vyvinuté. Na čele jsou četné vrásky. Týlní hrbol je velmi výrazný.
Stop: jasně vyznačený.

Část obličejová:
Nosní houba: černá, velká a široká.
Čenichová partie: je delší, na konci komolá, nikoli klínovitá ani špičatá.
Pysky: jsou silné, spuštěné. Koutek spodního pysku je volný.
Čelisti/Zuby: čelisti jsou silné, dostatečně dlouhé, s korektním skusem.
Líce: jařmové svaly jsou dobře vyvinuté.
Oči: mají mírný, klidný výraz; jsou uloženy mírně šikmo, nejsou příliš zapadlé v očních důlcích, jsou tmavě hnědé; spodní víčka jsou u starých jedinců spuštěná (volná).
Uši: jsou nízko nasazené, dost dlouhé, visí volně, na konci zaoblené. Úzký úpon je stočený, v úzkém kontaktu s hlavou.
Krk: dost silný v místě nasazení u hrudníku, silný, svalnatý, středně dlouhý. Řasnatá kůže tvoří výrazný lalok.

Tělo:
Hřbet: dlouhý, široký a svalnatý.
Záď: široká, neskloněná.
Hrudník: hrudní koš značně vyvinutý, široký a hluboký v odpovídajícím poměru. Hrudní kost je v úrovni lokte. Žebra jsou dobře klenutá a dlouhá, jako celý hrudní koš, mají více vertikální pozici, než je tomu u jiných plemen.
Břicho a slabiny: břišní dutina je velmi prostorná, dosahuje téměř stejné hloubky, jako hrudní koš. Poskytuje dostatek prostoru pro střeva. Slabiny nejsou vtažené; jsou vyplněné, oblé, mohou být vpadlé po obou stranách nadbřišku za posledními žebry.

Ocas: je nasazen dost nízko, je silný, na spodní straně je pokrytý delší srstí, přesahuje přes hlezenní kloub, v klidu je spíše svěšený, v druhé polovině je mírně zahnutý. Při normálním pohybu je pozvednut výše, není však zatočený. Při běhu je nesen do výše hřbetní linie, nikoli nad ní.

Hrudní končetiny:
Plece: lopatka šikmo uložená, osvalená, silná.
Předloktí: velmi svalnaté.
Karpus: je zřetelně viditelný, vystupující, výrazný, suchý, síla kostry odpovídá síle kostí záprstí.
Přední tlapky: prsty mají silnou kostru, jsou dobře osvalené.; jsou sevřené. Drápy jsou mohutné, silné a krátké u psů, kteří pracují. Jsou bílé, pokud polštářky jsou bílé a černé, když jsou černé polštářky.

Pánevní končetiny:
Stehna: dlouhá, silná, svalnatá, se silnými kostmi.
Podkolení: šikmé, dost krátké, svalnaté.
Hlezno: suché, korektně postavené.
Metatarsus: mírně skloněný.
Zadní tlapky: prsty jsou sevřené; drápy silné, hrubé a krátké. Polštářky široké, se silnou kůží.

Pohyb: tento pes se normálně pohybuje krátkým pomalým těžkopádným klusem. Při lovu hledá a štve těžkopádným cvalem.

Zevnějšek:
Srst: je středně dlouhá, hrubá, s hustou podsadou; na páteřní linii je srst o něco delší, stejně jako na zadní straně stehen a na spodní straně ocasu.
Zbarvení: hlava a uši, s výjimkou bočních stran mozkovny, jsou pálené (rezavě hnědé), uši o něco tmavší než zbytek. Končetiny, oblast hrudi a hrudní kosti a stehna jsou rovněž pálené. Trup je černý nebo tmavě šedý až do černa. Ve starém polském loveckém názvosloví se to nazývalo „podzary“ (pálený). Odstín pálení, zvláště plavého, má velmi různou intenzitu barevného tónu, přecházející až do skořicova, což je velmi ceněno u polského brakýře. Bílá barva je dovolena ve formě malé hvězdičky na čele, která může přecházet v lysinku a dosahovat až na nosní hřbet, dále se může vyskytnout skvrna na hrudi a bílé konce končetin a ocasu. Černá tvoří plášť, dosahující až k hlavě. Jasné jsou skvrny pálení jsou nad očima. Černá, která pokračuje až na hřbet nosu je u polského brakýře vylučující vadou.

Výška a váha:
Kohoutková výška: psi: 56 – 65 cm
feny: 55 – 60 cm
Váha: psi: 25 – 32 kg
feny: 20 – 26 kg

Chyby: všechny odchylky od předešlého textu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

Poznámka: všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

Zdroj: http://cmku.cz/